V honbě za neobvyklými destinacemi padla naše volba na jednu z nejméně dostupných zemí Evropy, Bělorusko. Teprve nedávno zde uvolnili vízovou povinnost, pokud přiletíte na hlavní letiště Minsk International, můžete v zemi bez víza pobývat až pět dní (v současné době se mluví o rozšíření na deset dní). Pokud byste chtěli přijet autobusem/vlakem nebo přiletět na jakékoliv jiné letiště, klidně i jen na jeden den, budete se muset prokázat platným vízem.

V době letenek po Evropě za cenu jednoho oběda v lepší restauraci jsou letenky do hlavního města Běloruska jako z dob dávno minulých. Jen v ojedinělých akcích je seženete za méně než 5000Kč, žádné nízkonákladovky sem nelétají, téměř monopol zde má běloruská národní společnost Belavia. Pokud chcete něco ušetřit a vidět při své cestě o město navíc, zastavte se ve Varšavě a leťte odsud, zpáteční letenky jsou většinou za cenu okolo 2800Kč. I my volíme tuto cestu a tak se jednoho slunečného rána odlepujeme od ranveje varšavského letiště, abychom po hodině přistáli v zamrzlém Bělorusku. Zamrzlé je nejen počasím, ale i časově, člověk zde cítí, jako by komunismus ještě neskončil, všude srpy a kladiva, rudé hvězdy a sochy Lenina. Ale k tomu až později, teď ještě krátký souhrn letu s Belavií. Při vstupu do letadla mě poprvé v životě napadá, že amputace nohou by nebyl až tak špatný nápad, sedadla k sobě blíž už snad ani dát nešla. Jinak je ale Belavia celkem příjemná společnost, letadla sice většinou postarší, ale za to ochotné letušky, bonbony před vzletem jako kompenzace za zalehnutí uší, občerstvení v podobě sendviče a čaje/vody/kávy. Letiště v Minsku není alespoň zvenku z nejkrásnějších a jako první vás zde uvítají “příjemné” úřednice. Kromě pasu jediný dokument, který si musíte připravit pro vstup do Běloruska je cestovní pojištění na dobu celého pobytu. Pokud na něj však zapomenete nic se neděje, můžete si ho zakoupit před pasovou kontrolou ze stánku, který je tu právě pro zapomnětlivce zřízen.

30825164_10211779451785703_1562846112_o
Vyplněno, můžeme do země!
30849401_10211779455065785_929939007_o
Letiště v Minsku

Z letiště se může člověk dostat do centra buď taxi nebo autobusem. Místní taxikáři nemají zrovna nejlepší pověst, autobus navíc zrovna stojí na zastávce a čeká jen na nás, takže je to jednoduché rozhodování. Veze nás ale zrovna pravděpodobně mistr Běloruska v saunování, takže po hodině v autobusu vytopeném na devadesát stupňů vystupujeme o pár litrů potu lehčí. Z letiště k hlavnímu minskému vlakovému nádraží (Tsentralnyi) jezdí autobusy číslo 300E, 1400-TK a 1430-TK zhruba každých dvacet minut, přesný rozpis najdete zde, na cestu opačným směrem pak autobusy startují z autobusové nádraží, které je pod obchodním centrem Galileo, to se nachází hned vedle již zmiňovaného vlakového nádraží. Lístek na autobus stojí 4BYN (40 korun) a můžete ho zakoupit v automatu přímo na autobusové zastávce. Platit se dá i kartou, Bělorusko je obecně pro lidi bez hotovosti zemí zaslíbenou. Platební kartou zde zaplatíte v každém menším obchůdku, dokonce i popcorn z pojízdného stánku se nám tak podařilo zaplatit.

IMG_0982-compressor.jpg
Autobus číslo 300E z letiště do centra Minsku

Kde se ubytovat?

Na hlavní třídě (Prospekt Nezavisimosti) se nachází celá řada apartmánů za příjemnou cenu, my jsme se ubytovali zde. Měli jsme pro sebe celý byt, komunikace s hostitelkou byla příjemná, kromě ruštiny však uměla jen bělorusky, což nám také moc nepomohlo, ale základní pojmy z ruštiny pochopíme a co ne, tak od toho máme ruce a někdy i nohy. Cena okolo 600 korun za noc pro dva za to stojí. V Bělorusku obecně málo lidí vládne angličtinou, ale pokud na ně začnete rusky a uvidí, že to není váš rodný jazyk, odmění vás úsměvem a snaží se pomoct, i když ze sebe stěží vysypete pozdrav a i ten pětkrát spletete. Ale zpět k ubytování, ve městě se nachází celá řada hotelů, u většiny z nich cena nejde pod tisíc korun za noc, takže pokud jste šetřivější, stejně jako my, apartmán bude lepší volba. Z hotelů stojí za zmínku například Hotel Belarus s výhledem na město.

Co vidět?

Hlavní tepnou města je už dříve zmíněný Prospekt Nezavisimosti (rusky) nebo také Praspyekt Nyezalyezhnastsi (bělorusky). Měří 15 kilometrů a v jeho blízkosti najdete téměř všechny zajímavosti města. Pokud se ho hodláte celý projet, poslouží vám k tomu linka metra číslo 1 (modrá) nebo linka autobusu číslo 100, která jezdí každých 5-9 minut. Jízdné je tu levné za lístek na metro (dá se platit kartou) či na autobus (platí se u řidiče, nedá se platit kartou) zaplatíte 0,65BYN (6,50Kč). Běloruské rubly můžete směnit například v obchodním domě Gum, ve kterém najdete i spoustu obchůdků se suvenýry atd.

IMG_0990-min

IMG_1021-compressor.jpg
Pohled na Prospekt z Vítězného náměstí

Pokud na Prospekt zamíříte od vlakového nádraží, první významné místo, které potkáte bude náměstí Nezávislosti. Sídlí zde běloruský parlament, kterému vévodí veliká socha Lenina a hned vedle stojící Rudý kostel (kostel svatého Šimona a Heleny). Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny podobných soch, tato zde byla postavena teprve nedávno, roku 2016 u příležitosti 99 let od Velké říjnové revoluce.

IMG_1128-compressor

IMG_1127-compressor
Rudý kostel, toho času v rekonstrukci

Za historické centrum města by se dal označit Vierchni Horad, místo, kde se nachází několik kostelů, nejznámější z nich katedrála svatého Ducha, galerií a muzeí, například muzeum koček.

IMG_1089-compressor
Katedrála svatého Ducha a pouliční prodavačky kytek
IMG_1085-compressor
Vierchni Horad

Na křížení ulic Nemiga a prospektu Pobediteley se člověku dostane krásného kontrastu nové a staré doby, KFC pod obrovským reliéfem tvůrců nového běloruského národa.

IMG_1079-compressor.jpg

Zpět na Prospekt Nezavisimostsi se odsud dostanete buď pěšky nebo linkou metra číslo 2 ze stanice Nemiga na stanici Kastryčnickaja, která je jediným křížením obou linek minského metra. V této stanici došlo v roce 2011 k bombovému útoku, při kterém zemřelo 15 lidí, jako památka na ně je na místě výbuchu podlaha jiné barvy než ve zbytku stanice a u východu je památník obětem.

IMG_1119-compressor
Minské metro, zastávka Oktobrskaya
IMG_1122-compressor
Minské metro, zastávka Plošča Lenina

Pokud hledáte kulturní tip na večer, jsou dvě možnosti – běloruský národní cirkus nebo národní operu a balet. V prvním jmenovaném se hraje téměř denně, někdy i více představení, program je většinou hodně bohatý a za dvě a půl hodiny zde uvidíte vše možné od akrobacie ve výškách přes výstupy klaunů až po medvěda na motorce. Lístky si můžete koupit buď přímo na místě v malé budově přímo vedle cirkusu nebo zde, s tím, že na anglickou verzi stránek můžete klikat jak chcete, stejně jinak obsah jinak než rusky nebude. Pokud jdete na polední či odpolední představení, můžete si koupit levnější lístky na horší místa, s tím, že pokud nebude plno (což u představení v tyto časy většinou není), můžete si libovolně přesednout. Za lístek dáte od 5 do 50BYN (50 až 500Kč).

IMG_1004-compressor.jpg

30991143_10211779467106086_1092242723_o
Uvnitř cirkusu
30849311_10211779470506171_543004504_o
Akrobacie
30769096_10211779471786203_2029489120_o
Nemohl chybět medvěd na motorce

Budova běloruské národní opery a baletu je jednou z nejkrásnějších staveb celého Minsku, stojí tedy za to ji navštívit a prohlédnout si ji aspoň zvenku. Pokud byste měli zájem navštívit operu i zevnitř, lístky na konkrétní představení seženete zde. Obsah stránek je i v angličtině, tudíž si počte i ten, kdo rusky neumí. Ceny lístků jsou od 4,50 po 80BYN (45 až 800Kč).

IMG_1056-compressor.jpg

K největším památníkům druhé světové války patří ten, který se nachází na Vítězném náměstí (Ploschaď pobedy), kam se dostanete i linkou číslo 1 na stanici stejného názvu. Památník je ozdoben výjevy s budovatelskou tématikou a hrdiny války připomíná rovněž vedle planoucí věčný oheň.

IMG_1045-compressor

IMG_1026-compressorIMG_1028-compressorIMG_1029-compressor

Na válečné sovětské dějiny dá zavzpomínat i Ostrov slz, památník vojákům padlých v Afghánistánu v 80. letech minulého století. Jeho centrem je kaplička obklopená sochami matek (marně) čekajícími na své syny. Také jsou zde vyryta jména 771 Bělorusů padlých v této válce. Opodál stojí socha plačícího anděla.

IMG_1066-compressorIMG_1070-compressor

Jedno z nevšedních minských muzeí je rozhodně to nesoucí jméno Zaira Azgura, místního sochaře. Najdete ho v po něm pojmenované ulici Azhura číslo popisné 8. Muzeum mapuje jeho celoživotní dílo, nejzajímavější je však místnost s modely soch vládců a jiných významných osobností, které byly posléze instalovány všude po sovětské části světa. Z každého rohu tu na vás kouká Lenin, občas nějaký Stalin a spousta dalších komunistických politiků a osobností. Všichni zaměstnanci jsou tu milí a ochotní, poté, co zjistili, že jsme cizinci, snad každý z nich se nás přišel zeptat, co tu děláme, odkud jsme, jestli chceme anglického průvodce, což byla jedna A4 s informacemi o muzeu, a podobně. V dalších části se nás ujala starší paní, která usoudila, že když jsme z Česka, tak jí aspoň trochu rozumět musíme (měla pravdu), anglicky neuměla, takže jsme stejně jinou možnost neměli. Nadšeně nám popisovala každou jednu sochu, co, která z osobností udělala pro běloruský národ, až jsme měli pocit, že bychom namístě odmaturovali z běloruské historie.

30771742_10211779463225989_1642471258_o (1)30849795_10211779462545972_1062805274_o

Po hodině dějin se vydáváme odpočinout do parku Gorkého, ležící hned opodál a jehož hlavní dominantou je ruské kolo, kterému sekundují další pouťové atrakce. V zimě jsou však zavřené, takže naší jedinou zábavou byl pohled na dělníky líně přehazující sníh z jedné hromady na druhou.

IMG_1032-min

IMG_1033-compressor
Miluju Bělorusko!

Poměrně daleko od centra města, poblíž stanice metra Uschod, se nachází běloruská národní knihovna. Zaujme neobvyklým tvarem, pro biology nejblíže popsatelný jako bakteriofág, pro normální lidi jako mnohoúhelník. Můžete se nechat vyvézt na vyhlídkovou plošinu, ze které je pohled na celý Minsk, což je vzhledem k tomu, že Minsk je rovina a okolí knihovny tvoří převážně panelákové sídliště, pohled spíše za nic než moc. Knihovna je v noci rozsvícená a běží na ní kromě reklam i různé další národní i méně národní tvary.

IMG_1095-compressor.jpg

Z dalších památek stojí určitě za zmínku dva kostely – kostel Alexandra Něvského a kostel Všech svatých u stanice Barysauski trakt. Dále se pak nabízí navštívit Komarovskiy rynok, obrovský krytý trh, na kterém to vypadá takto. Pokud máte rádi stavební styl let nedávno minulých, jeho památníky jsou kina Moskva a Pobeda.

Kde se najíst?

Běloruským národním jídlem, přílohou, předkrmem i zákuskem jsou jednoznačně brambory, najdete je tu snad v každém jídle v desítkách různých podob. Populární jsou zde naše bramboráky, místní draniki, plněné vším možným, z polívek pak boršč a nebo solianka. Stravování v restauracích není pro Bělorusy každodenní záležitostí, vaří se většinou doma a ven se jde spíše při slavnostních příležitostech. Na tom se odráží i ceny jídel, v jinak levném Bělorusku zaplatíte za hlavní chod okolo 150 korun, za pivo pak okolo 40. Mezi nejlepší restaurace patří Vasilki (Васильки), s tradiční běloruskou výzdobou, Kuchmistr (Кухмістр), kde můžete zkusit místní křenovou vodku, nebo středověká Kamyanitsa (Kамяніца). Dále stojí za zmínku Staroměstký pivovar (Старамесцкі півавар) poblíž fotbalového stadionu Dinama Minsk, restaurace Gaststätte či restaurace Yavar (Ресторан национальной кухни “Явар”), která se nachází v budově běloruské národní knihovny, dále pak bar el Pushka nebo kavárna Moya Dorogaya (Моя дорогая). Menu většinou bývá v angličtině, často i s obrázky, s obsluhou už je to často horší, ale jak jsem již zmiňoval nahoře, pokud začnete rusky nebo aspoň něčím, o čem si myslíte, že by mohla být ruština, přejdou ze servírek i číšníků obavy a budou se na vás usmívat. Možná.

30825148_10211779459665900_79579776_o
Brambory…
30825871_10211779457345842_1701427025_o
…brambory…